MODEL'S DIARY XIII - NETHERLANDS

Jak tedy pokračoval můj příběh? Kdo nečetl první část, tak ať začne ZDE. V neděli jsem do sebe tedy hodila polívku a zapnula rychlospánek, protože budík byl nařízený už na šestku.
Pondělí
Vyzkoušet večer poprvé nové sérum na řasy asi nebyl úplně nejlepší nápad, nějak mi nesedlo a oči mám opuchlé, říkám si, že celkem dobrej start xD
Ráno na mě před hotelem čeká driver a já, pořád lehce nervózní, nasedám. Trochu cítím celou tu tíhu projektu/focení, který stojí jen a jen na mě. Ve studiu bude tým lidí, kteří budou očekávat profíka a dobré výsledky, tak hurá do toho! Odjíždím hladová, z mailu jsem pochopila, že veškerou stravu mám na pracovišti. Mail jsem pochopila špatně, měla jsem se nasnídat na hotelu. Piju tedy k snídani čaj a odpočítávám hodiny do oběda.
Nejprve se přivítám s fotografem, vizážistkou a stylistkou, se kterými následně trávím celý den a vlastně i týden. Holky jsou v pohodě, kámošky, veselé, normální, řeč nestojí a já se s nimi cítím moc fajn.)
Vlasy nakulmovat (jsem pochválena, za to, že je nemám čerstvě myté - hmm první vlaštovička), makeup rychlý, přirozený a celkem lichotivý, kéž bych to taky tak dokázala. Jdeme dát testovací fotky, jen ať vidíme jak na fotkách sedí makeup. Já stojím na place, několik lidí stojí u počítače a holandsky mě mezi sebou hodnotí. Koukají na mě, na počítač, na mě a zas zpět a jejich reakce nevypadají úplně pozitivně. Jemně se zeptám jestli se něco děje. Jemně mi odpoví, že mám nějaký malý oči. A jsme doma, thanks a lot kofeinové sérum na řasy! xD
Před kabinkami stojí stojan s outfity připravenými na určitý den. Btw, fotím katalog spodního prádla, jestli jsem to ještě nezmínila.) Ráno je nejděsivější, když je stojan plný a vy vidíte, že před sebou máte 50 převlíkání, 5688865 pozovaní, 9 hodin práce a po dvou hodinách dvě bolavé nohy.
Práce jde ale skvěle od ruky, jsou s mým "výkonem" spokojení a ze mě opadá nervozita. Jen pan fotogram mlčí, ale tak aspoň nenadává.
K obědu si objednám salát i sendvič a střetávám se s údivem přísedících. Obdivují, jak krásně a hodně jím, že oni si většinou dají jedno, nebo druhé. Vtipný vidět, jak jsou všude všichni jiní. Kdyby viděli, co máme u nás k obědu za velká těžká jídla...nepochopili by.
Oběd je příjemná hodinová přestávka, kdy načerpám nové síly i motivaci, poupravujeme makeup a pouštíme se do další várky. Dnes fotíme katalog, vezmu si prádlo, uděláme tak 20-30 fotek zepředu, pak 2 snímky "chicken pose" (stojíte rovně a ruce dáte kolmo jak panák, vypnete hruď, jak kdyby tam něco bylo a je to- asi jako kuře na grilu xD), 2 snímky chicken pose zezadu a tak 20 snímku zezadu a z boku, pak se zeptám jestli dobrý, někdy to checkem v počítači a jdu se zas převlíct, aspoň to odsejpá.
Zmínila jsem, že mi vycpávaj prsa?! A to víc, než je zdrávo. Nemůžu si na ten pohled nějak zvyknout, ale zlé to rozhodně není. Nechápu, proč jsme se nemohla narodit aspoň s dvojkama.(
Je 17 hodin a já to zvládla a moc jsme si to užila! Ani mě neděsí představa druhého dne, máme práci v jiné lokaci a budeme fotit kampaň. Přijíždí pro mě taxi a jedu do hotelu.
Miluju být sama. Zasloužený odpočinek, sprcha a lehkej workout je náplní mého odpoledne.
Nemám redukci na počítač - gratuluju si.
Včera jsem si dala v hotelové restauraci jen polévku. Dnes zjišťuju, že mám otevřený lístek. Zjištění oslavím lososem, hranolkami a dezertem. To by bylo, abych si tu práci neudělala hezkou.
Úterý
Snídaně- málem bych zapomněla na svůj výměnný pobyt v Holandsku. Teda, na svůj první a poslední space cake nezapomenu nikdy, ale málem bych zapomněla, jak mě šokovaly jejich snídaně a svačiny. Oni si na toustovej chleba sypou takový čokoládový posypky. Takový ty jak u nás dáváme na dort. Nedokážu to pochopit, proč si tam sypou něco, co může padat, když si tam můžou namazat něco, co padat nebude. Nechápu to, ale fakt mě to baví! Snídám vejce, slaninu, rajče a housku s máslem, houska je spíš buchta - sladká.
Dnes jedeme fotit na vilu rodičů jedné z vizážistek. Vila je krásná, obývá ji milý starší pár a dědeček se mě chodí často ptát, zda-li něco nepotřebuju, nebo jestli mi není zima. Taky bych se asi ptala, vidět tam ty naducaný trojky xD Fotíme tedy kampaň, outfitů máme méně, záběrů děláme více, na mě a mých výrazech záleží více, pořád se něco šteluje, konkroluje v počítači, já často čekám a  práce mi moc neodsejpá.
Dnešek byl těžkej, stal se atentát na Bruselském letišti, na tom letišti, kde jsem ani ne před dvěma dny přistávala. Za tři dny bych tam měla stát znovu a letět domů. Mám strach, cítím se sama, nerozumím tomu co říkají v televizi, rodiče mi volají.... My ale musíme pracovat, tak se snažíme odlehčit situaci, i když to moc nejde. 
Jedeme aspoň na hezký oběd na pobřeží. Chápete, že si dávají k obědu omeletu? Já si dala "krevetové krokety", dostala jsem smažené cosi z čeho vytekla hnědá teplá pasta, ale je fakt, že po krevetách to možná i vonělo. Vracíme se do práce a nějak to všechno nakonec skvěle zvládnem. Jen nevím, jestli vůbec odletím domů, jak, odkud a kdy.
Můj taťka volá, že pro mě přijede. Přítel nabízí to samé. Apoň můžou jet kluci spolu.)

Středa
Třetí den fotíme zas v ateliéru, ale né katalog, nýbrž kampaň. Takové ty hlavní fotky, které vás uvedou do katalogu. Fotíme ve velkém studeném skladě, kde je jeden malý hezký útulný falešný růžek. Je tu dokonale nafingovaná ložnice i s okny do zahrady xD Celý den trávíme tady, outfitů je málo, pózování více, je to kreativní, válím se po posteli, koukám z okna, baví mě co dělám a je to baví taky. Na place je úplná pohodička, děláme legrace a s původně nemluvícím fotografem tancujem a zpíváme. 
Odpoledne jsem byla trochu lazy girl, necvičila jsem a dokonce jsem ani nestihla večeři. Přijde mi asi úplně normální nastoupit do restaurace před desátou a požadovat steak. Ze slitování jsem dostala aspoň salát. Na hotelu jsou na mě taky moc hodní, chápou, že jsem nepřijela na dovču, ale jen tvrdě dřít.) 
Jinak můj hotel je v malé tiché vesničce. Ve svých volných chvílích jsem ho ani jednou neopustila, zaprvé zde nebylo co k vidění, zadruhé jsem se bála, že mě na tak tichém místě někdo lehce ukradne. Jelikož nekouřím, tak by moje plíce prodali určitě draho xD




Čtvrtek
Dnes je poslední den focení, juchůů, zas to tak rychle uteklo, nestačím se divit... 
Dneska mám jinou vizážistku, mluví o tom, jak jede do NY a já z ní mám respekt. Když mi neumí ani udělat vlny, tak mi dochází, že profesionála z tebe nedělají slova, ale činy. Nejde jí ani makeup, ten se snažíme stále upravovat podle fotek z předchozích dní. Trvá to věčnost, vlasy, makeup a úpravy trvaly dvě a půl hodiny. Ani si neumíte představit, jak vás tohle nicnedělání po ránu unaví. 
Každopádně když už se dostane na focení mých posledních outfitů, tak vidina brzkého konce mě žene kupředu. Práce jde jako po másle a stojan připravených outfitů odfotím dřív než všichni čekali. To ovšem není žádná výhra, nepustí vás domů dřív, ale budete fotit ještě něco navíc. 
Začala jsem si zvykat na příčesky a dlouhé vlasy a zvykla jsem si na mé bujné poprsí. Zvykla jsem si na lidi, na celý tým, který je mi najednou líto opouštět. Moje vlasy se ale radují! Čtyři dny focení jim daly pořádně zabrat, někdy mi vlasy kulmovali i třikrát denně a já je mám brutálně zníčené. Pleť mám také vyčerpanou a už se těším domů, až se zabalím do pečující kosmetiky od hlavy až k patě. 
Naštěstí nakonec nestrávím Velikonoce v Holandsku, protože jsme dostala novou letenku! Všechny lety z Bruselu jsou zrušeny a já poletím z menšího a vzdálenějšího letiště. Sice zůstávam o noc déle, ale čert to vem, za chvíli budu doma.
Aspoň je mi dopřána další skvělá večeře v podobě steaku <3 Poslední večer se najím jak král, v klídku si zabalím a nekonečně dlouho se sprchuju - dělám si z koupelny takové malé SPA. 

Pátek
Před hotelem stojím ve 4 hodiny ráno a čeká mě dlouhá cesta taxíkem na letiště. Jsem utahaná, ale těší mě představa, že do Prahy dorazím už ráno a budu mít před sebou celý den.
Na letišti si dávám Starbucks a utrácím své úplně první peníze. Letiště je celkem plné, což mi došlo až při čekání ve frontě a odpočítávání minut do odletu. Když slyším v rozhlase, že do uzavření mého gatu zbývá 5 minut, říkám si, že tenhle týden jsem měla celkem namále...

Snad jsem vám aspoň trochu přiblížila, jak vypadalo focení, celý pobyt a jaké jsem z toho měla pocity.
Kdo zvládl článek přečíst celý, ode mě palec hore, někdy se prostě rozkecám.)
Vaše M.



12 comments:

  1. Tak to som sa pobavila. :D Super článok a fotky. :)
    Victoria's secrets

    ReplyDelete
  2. Super článek, moc mě baví! :)

    ReplyDelete
  3. Skvěle píšeš, je to moc dobře čtivé! :) A užasné fotky! :)

    ReplyDelete
  4. Božský fotky, mega ti to sluší! :)

    ReplyDelete
  5. Ááá, jak já jsem se těšila, až zase budeš takhle psát! Těším se na další články! :)
    Young, wild and free

    ReplyDelete
  6. Skvelý článok a super fotky ! :)
    My blog : THE COLORFUL THOUGHTS

    ReplyDelete
  7. Skvelý článok a nádherné foto (:

    Daniela

    ReplyDelete
  8. Děkuju moc holky, jsme ráda, že se líbilo!.)<3

    ReplyDelete
  9. Práca modelky nie je určite iba samá zábava, ale aj veľká drina. Fotky sú krásne, ty si krásna a mne nezostáva nič iné, len ti popriať veľa šťastia v tvojom živote, držím ti palce, vyzeráš ako veľmi milé dievča :)

    ReplyDelete
  10. Čím ti vycpávají prsa? Nejde to vůbec poznat :-o

    ReplyDelete
    Replies
    1. Haha dekuju.) dali si s tím opravdu záležet. Nejdřív takovou tou nalepovací podprsenkou a k tomu ještě gelovejma vycpavkama xD

      Delete